top of page

Příroda

Hallmann et al. (2017)
More than 75 % decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas
Známá velká studie o úbytku 75 % biomasy hmyzu v posledních 27 letech a jak to sekundárně může ovlivnit fungování celého  ekosystému, stejně jako potravinový průmysl.

Grubisic et al. (2019)
Review: Light Pollution, Circadian Photoreception and Melatonin in Vertebrates
Bílé světlo v noci má negativní dopad u ryb od 0,001 lx, u člověka 6 lx - 0,002 lx.

Manfrin et al. (2017)
Artificial Light at Night Affects Organism Flux across Ecosystem Boundaries and Drives Community Structure in the Recipient Ecosystem

Rozsáhlý experiment dokazující, jak umělé světlo v noci může ovlivnit procesy, které propojují sousední ekosystémy (u vodních a suchozemských živočichů). Dočtete se např. o zvláště velké citlivosti a zranitelnosti vodního hmyzu na umělé světlo v noci (Na osvětlených místech bylo shromážděno 85krát více vodního hmyzu ve srovnání s neosvětlenými místy.)

Davies et al. (2017)
Why artificial light at night should be a focus for global change research in the 21st century
Důvody, kvůli kterým bychom se měli na umělé světlo zaměřit jako na jednu z nutných globálních změn v tomto století (dopady zejm. na přírodu, ale také na lidské zdraví, kulturu, zachování biodiverzitu,...).

Grenis, Murphy (2019)
Direct and indirect effects of light pollution on the performance of an herbivorous insect
Přímé a nepřímé dopady světelného znečištění na široké spektrum hmyzu, což s sebou přináší významné celospolečenské důsledky.

Grubisic et al. (2018)
Insect declines and agroecosystems: does light pollution matter?
Dopady umělého světla v noci na úbytek hmyzu a jak to úzce souvisí s agrosystémy, ve kterých se tyto hmyzí druhy vyskytují.

Škvareninová et al. (2017)
Effects of light pollution on tree phenology in the urban environment
Zdokumentované dopady světelného znečištění na fenologické fáze stromů (provedeno ve městě Zvolen na Slovensku).

Owens et al. (2020)
Light pollution is a driver of insect declines
Jak umělé světlo v noci významně řídí úbytek hmyzu – historie a rozsah, důkazy o úbytku hmyzu díky jeho interferenci s vývojem, pohybem, hledáním potravy a reprodukčním úspěchem různých druhů hmyzu, stejně jako jeho pozitivním vlivem na predaci hmyzožravců + jak lze umělá světla vyladit, aby se snížil jejich dopad na zranitelnou populaci. 

Miguel et al. (2022)
Environmental risks from artificial nighttime lighting widespread and increasing across Europe
Mezinárodní vesmírná stanice zmapovala variace ve spektrálním složení osvětlení v Evropě v letech 2012–2013 a 2014–2020. Nové LED veřejné osvětlení zvýšilo vyzařování modrých vlnových délek o 24 % a zelených o 11 %. Tento trend významně zvyšuje riziko škodlivých účinků na ekosystémy.

Premke et al. (2022)
Large-scale sampling of the freshwater microbiome suggests pollution-driven ecosystem changes
Pozorování vazeb mezi složením sladkovodní mikrobiální komunity, světelným (v 75 % lokalit) a chemickým znečištěním a koncentrací skleníkových plynů. Výsledky rozsáhlého odběru vzorků ukazují, že změny sladkovodního mikrobiomu způsobené znečištěním vedou ke změnám v produkci CO2 v přírodních vodách a zvyšují zranitelnost tekoucích vod vůči antropogenním stresorům.

bottom of page